KRUANOVA CESTA NA TELEVIZNÍ OBRAZOVKY

Na Žluté planetě se právě nic netušící muži z mírumilovného kmene Gron-c-chů chystají na lov. V tom zahalí slunce – božstvo Gron-c-chů, které nazývají Zářící – oblaka dýmu a k zemi se snese vejcovitý modul s červeným krabím robotem, považovaným všemi za syna Zářícího, označovaného nadále jako Malý bůh. Ten začne primitivní kmen kultivovat a připravovat ho tak na příchod samotných bohů - pozemšťanů, hledajících pro sebe ve vesmíru nové prostory...

Nejrozsáhlejší původní český sci-fi comics, kultovní sextalogie tandemu Vlastimil Toman/František Kobík (Příhody Malého boha, Příchod bohů, Kruanova dobrodružství, Kruanova cesta, Kruan a Bohyně, Kruan a pozemšťané) vycházela v letech 1973 – 1999 na stránkách časopisu ABC a zejména v dobách rudého temna poskytla výživnou duševní stravu nejedné generaci čtenářů, která na ni dodnes vzpomíná s nostalgickou slzou v oku a to včetně mé maličkosti.

Když mě Kuba Hussar zpravil o tom, že pro Českou televizi píše synopsi seriálu na motivy kruanovských comicsů, zmocnilo se mě vzrušení, jaké si s domácí televizní tvorbou už léta nespojuju. Český seriál je totiž už nějaký ten pátek v hajzlu a nikdo ho nechce ani vytáhnout ani spláchnout - poslední slušný sci-fi seriál pak byl Křeček v noční košili před dvaceti lety a první a poslední hraný seriál podle comicsu, Záhada hlavolamu, dokonce před čtyřiceti.

Kuba, čerstvý absolvent Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a autor řady oceněných studentských sci-fi filmů jako Toxymoron, Dalur či nejnověji Skeletoni, je militantní sci-fista na křížové výpravě za prosazením svého milovaného žánru na českém filmovém plátně a televizních obrazovkách. Fantastické světy jako je ten Kruanův ho fascinují a o tom jak se uvádějí v televizní život je následující exkluzívní rozhovor.

CH: Na Kruanových dobrodružstvích jsem vyrostl a předpokládám, že ty taky.

JH: Kruana jsem poprvé četl v osmi na chatě - zůstala tam totiž stará ábíčka po bratránkovi. Od pěti let jsem také comics kreslil, možná to bylo dáno tím, že se skrz něj krasně a názorně vyprávělo, tehdy ještě nebyla po ruce kamera a potřebné zkušenosti... Comics miluju, často jde v podstatě o umně naservírovaný storyboard, který jakoby volá: ZFILMUJ MĚ! Myslím, že comics a film jdou velmi úzce dohromady, což už zjistili i pánove z Hollywoodu a dnes se ve "filmových comicsech" točí miliardy dolarů.

CH: O kruanovském filmu se mluvilo už před dvěma lety, tehdy ho připravoval režisér Tomáš Krejčí a Endorfilm. Jaká je historie tohohle projektu a jak ses k němu dostal ty?

JH: Situace se v tomto aspektu nezměnila s tím rozdílem, že teď pro Tomáše připravujeme seriálovou podobu Kruana my. S Tomášem Krejčím jsem se poprvé potkal na premiéře Skeletonů a hned jsme si padli do oka, oba máme rádi science fiction a oba věříme, že si zde může najít své diváky. Práva na Kruana jsou stále na jeho straně... tuším, že před lety je chtěli koupit Francouzi a udělat z toho animovaný film, nakonec ale od projektu odstoupili a teď je to na nás.

CH: Původní comics se odehrává prakticky celý v exteriérech, na planetě s odlišnou faunou a flórou a různými domorodými kmeny, zahrnuje roboty, rakety, dokonce i výbuch sopky... Jeho realizace bude nejen na naše podmínky mimořádně náročná a nákladná.

JH: Levné to nebude. Ale myslím, že jak technologie postupuje, všechny aspekty vhodné pro tvorbu sci-fi se zlevňují, ať už je to počítačová postprodukce, motion tracking, nebo třeba jen moderní maskérské materiály a animatronické modely. Také pozvolna přichází úsvit technologie RED CAM... máme se na co těšit a to vše sci-fi do budoucna prospěje.

CH: Co můžeš vyzradit ze synopse, kterou jsi udělal pro ČT?

JH: To nejlepší z comicsu zůstává zachováno. Celý folklór, názvosloví světa Žluté planety, hlavní a vedlejší postavy, Malý Bůh, Hor-tidé... také se na obrazovky dozajista přenese feeling předlohy, některé klíčové scény a dokonce i některé konkrétní hlášky. A Ar-get bude mít samozrejmě čtyři ruce! (smích)

CH: S jakou reakcí se synopse setkala u dramaturgie ČT?

JH: Zatím to na ČT berou velmi dobře, máme možnost spolupracovat s "poučenými" dramaturgy, kteří předlohu četli a mají k ní kladný vztah. To je předpoklad k úspěchu. Zatím nám nikdo klacky pod nohy neháže, ale to může samozřejmě přijít.

CH: Myslíš, že bude mít u nás takový seriál diváky? Neholduje se tu moc ani comicsům ani sci-fi, naopak oblibě se momentálně těší domácí mýdlové opery a seriály ze života...

JH: Bude. Spousta lidí si Kruana pustí jen ze zvědavosti, protože tohle tu ještě nebylo. Také nesmíme zapomenout, že v 80. letech tento comics četlo přes půl milionu diváků... u někoho stačí vyslovit obligátní "Kruan" a máte jistotu, že si to večer pustí. Žánrově vzato, takovýto seriál nemá v české produkci obdoby a jsem rád, že veřejnoprávní televize do toho půjde první - tedy doufejme.

CH: Kromě Kruana se aktuálně připravuje i filmová adaptace undergroundového Aloise Nebela. Jaké další české comicsy bys rád zfilmoval/viděl zfilmované?

JH: Lidé z ČT už viděli jednu scénu a vypadá to prý perfektně, já se tedy přiznám, že Alois Nebel v comicsove podobe mne vůbec nepřitahuje a nemám k němu vztah, ale je jen dobře, že se zde někdo pokouši o nějaký progres. Rád bych viděl na platně (nebo řekněme že i s chutí osobně adaptoval) např. některý z příběhů kompilace 3 x KÁJA SAUDEK (Arnal, apod.), Muriel a andělé, Vzpouru mozků (na tu se ale také možná skutečně dostane, práva jsou) nebo Putování Vlase a Brady. Třeba se dočkáme. Kruan může být startovním výstřelem "nové éry" :)

Díky za rozhovor


Linky:

Kuba na ČSFD

Kubova homepage

KOMETA: Legendy porevolučního comics boomu potřetí

Psal se rok ´89 a revoluce se s klíči v ruce tlačila za dveřmi, když jednoho krásného dne přinesli kámoši do školy první KOMETU a já se pod lavicí ponořil do jejího barevného světa. Odkojeného klasikou – ČTYŘLÍSTKY, ÁBÍČKOVSKÝMI SPECIÁLY, REEDICÍ RYCHLÝCH ŠÍPů po otci a mým milovaným černobílým MALÝM PIRÁTEM otiskovaným v Ohníčku – mě Kometa zprvu moc nezaujala a neviděl jsem důvod, proč si ji kupovat, když si ji můžu půjčovat od kamarádů. Ti naštěstí přesvědčili máti, že jde o nutnost a ta mi ji začala kupovat prakticky proti mé vůli. Netrvalo dlouho a můj chladný vztah ke Kometě se změnil v závislost a nakonec jsem to byl z mých kamarádů paradoxně já, kdo ji jako jediný zkompletoval.

KOMETA
KOMETA (1989-1992) byla předzvěstí, první vlaštovkou i jedním z hlavních pilířů porevolučního comicsového boomu a se svými 36 čísly dodnes po Čtyřlístku druhým nejdéle vydávaným českým magazínem zaměřeným výlučně na domácí tvorbu. Magazínem kvalitativně proměnlivé žánrové všehochuti, který oprášil klasické speleologické (TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KONĚ), klubácké (CHATA V JEZERNÍ KOTLINĚ, MODRÁ PĚTKA) a speleologicko-klubácké (MODRÁ ROKLE, ZTRACENÝ KAMARÁD) comicsy SAUDKA, FOGLARA a ČERMÁKA a zároveň poskytl odrazový můstek většině domácích tvůrců tzv. GENERACE 89, generace převážně samouckých autorů narozených v 50. a 60. letech a ovlivněných ponejvíce právě Saudkem.

AUTOŘI
Z těch, co v Kometě zanechali výraznější otisk, jmenujme především JANA ŠTĚPÁNKA (VÁLKA S MLOKY, BEZHLAVÝ JEZDEC, STRAŠIDLO CANTERVILLSKÉ), ŠTĚPÁNA "ZELENÉHO RAOULA" MAREŠE (švandrlíkovské jednohubky GULÁŠ, FARÁŘOVA RADA a PŘELUDY A VADLEJCH), amerikanofilního BOHUMILA "BOF" FENCLA (MR. SWEET), burianovského LIBORA BALÁKA, batličkovského JIŘÍHO GRBAVČICE, VLADIMÍRA HANUŠE (DRAČÍ LET), LUBOMÍRA HLAVSU (HLÍDAČ NA IKARU), MICHALA KOCIÁNA (KŘIŽÁCI), JANA PATRIKA KRÁSNÉHO (TAJEMSTVÍ ENNY, SVATEBNÍ KOŠILE) či DANA RůŽIČKU (ZÁHADA HROMOVÉHO PTÁKA, ARKI). Největším scénáristickým workoholikem Komety pak byl ANTONÍN MATĚJKA (ROBOT II, OPERACE NEPTUN, ZTRACENÝ SVĚT, KŘIŽÁCI, PETROLEJOVÝ PRINC), jehož práce jsou zastoupeny v každém z prvních 29 čísel.


NA VRCHOLU
V roce 1990 Kometa upevnila kruh svých čtenářů - založením KLUBU KOMETY a spolu-pořádáním soutěže o nejlepší SF a fantasy seriál BEMÍK ´90 (vzešlé ze spolupráce Československého Comics Klubu, Komety a Syndikátu autorů fantastiky) a osvětového DNE COMICS 90´a 91´. Následující rok pak byla na špici - s 11 čísly pošilhávala po měsíční periodicitě a zároveň stihla vydat i množství speciálů - tři MAGAZÍNY KOMETY (Tarzanův návrat, 60x Rychlé šípy, Cesta kolem světa za 80 dní, mimochodem jeden vydala už v roce 1989, ano, ten se sebranou Válkou s mloky), tři KNIHOVNIČKY KOMETY (Robin Hood, Příhody lišáka Vuka/Kniha džungle, Dobrý voják Švejk) a dvě na menší čtenáře zacílené KOMETKY (Dobyvatel, Zrcadlo) .


PÁD
Bohužel, problémy s distribucí mamutího (zpočátku až 250 tisícového) nákladu, kterým se mohla pochlubit díky tomu, že startovala ještě za komančů, jí spolu s rostoucími cenami a ochabujícím zájmem přesyceného trhu zlomily vaz. Když se majitel – nakladatelství SVÉPOMOC, které ji mělo jako vedlejšák k tisku formulářů a pohlednic a z něhož se později vyčlenilo vydavatelství COMET - neměl k vyplácení honorářů (i na dnešní poměry štědrých), jednotliví tvůrci začali časopis opouštět a v roce 1992, rok po skončení konkurenční ARÉNY (s níž měla vedle zaváděcí ceny a rozsahu společnou i řadu autorů - Pechara/Petráčka, Matějku/Kociána, Hlavsu, Baláka), a dva roky před krachem slovenského SEMIC SLOVARTU, záře Komety pohasla jednou provždy.


FORMA
Po celou dobu své existence zůstala Kometa věrná formátu A4 a až do čísla 26 i rozsahu 48 stran. Původní cenu 9,- Kčs ještě v roce 1989 u čísla sedm zvedla na 12,-, od třicítky šla na 14,- a od třiatřicítky na 15,- Kčs. Jinak šestá Kometa je poslední s charakteristickou Saudkovou obálkou s klukem a holkou, co si čtou v běhu comics, kterou Saudek později ještě párkrát alternoval než se rozloučil kovbojskou obálkou patnáctého čísla. Počínaje sedmičkou se vydavatel naučil dávat na obálku obrázky z příběhů uvnitř, které později z nepochopitelně malých horizontálních výřezů poněkud rozšířil a umisťoval vertikálně. Od desítky se na posledních stranách objevovaly soutěžní kupóny, které byly přihláškou do Klubu Komety a od dvanáctky se datují infantilní úvodníky s Bemem a Pidibemem, maskoty to stejnojmenných comicsových soutěží, na vnitřní straně obálky.

SERIÁLY
Každému zvlášť se věnuju ve svých komentech na comicsdb.cz, tady nahodím jen můj osobní top ten (řazeno chronologicky):

VÁLKA S MLOKY – krásně nakreslená, nepříjemně realistická adaptace Čapkovy klasické protiválečné antiutopie od Jana Štěpánka, na kterého v té době prasklo, že ve svých komeťáckých comicsech houfně obkresloval postavy i celé kompozice z francouzského comicsového magazínu Pif. Také není bez zajímavosti, že Válku už předtím jednou nakreslil pro ábíčko – obě verze zde –
http://www.chroniclers.goo.cz/komix/valka_s_mloky.php

MODRÁ ROKLE – napínavé klukovské dobrodružství bizarního tandemu výchovný Foglar/dekadentní Saudek na objednávku Československé speleologické společnosti a jejího vydavatelství Zlatý kůň (Arnal, Lips Tullian aj.). Ta jej poprvé vydala černobíle v nákladu 1000 kusů v roce 1984 u příležitosti zasedání komise pro výchovu UIS (Mezinárodní speleogická unie) a ke 25. výročí zpřístupnění Koněpruských jeskyní na Zlatém koni. Později vznikla dvě volná pokračování ZTRACENÝ KAMARÁD (1987, rovněž otištěno v Kometě) a JESKYNĚ SATURN (1991), v roce 1994 i beletrizovaná verze spojující všechny tři díly a v roce 1999 vyšla celá trilogie pohromadě v barvě ve sborníku Foglarových comicsů Svorní Gambusíni.

BEZHLAVÝ JEZDEC – další Štěpánkova mistrovská adaptace, tentokrát známého rodokapsového románu z Divokého Západu Headless Horseman or A Strange Tale of Texas od Thomase Mayne Reida, který u nás několikrát vyšel i knižně, mj. v edici Karavana. Velmi populární byl mj. v Rusku (Vladimir Nabokov jej označil za nejoblíbenější dobrodružné čtivo svého dětství), kde byla natočena i jeho filmová verze Vsadnik bez golovy.

ZTRACENÝ KAMARÁD – volné, ještě zdařilejší pokračování Modré rokle, vydané u příležitosti Mezinárodního speleologického kongresu v Barceloně. Hodnému prodavači ze sportovních potřeb, který hrdinům prodá člun na splátky, vtiskl Saudek Foglarovu tvář.

HLÍDAČ NA IKARU – sci-fi seriál o cestování v čase dvojice Šorel (mj. abíčkářské klasiky Vzpoura mozků, Galaxie či Tvrz) a Hlavsa (podobně laděná Vakcína v konkurenční Aréně), jehož inzerované pokračování Zkáza planety Země bohužel nikdy nevyšlo. Spolu s Vakcínou později kompletně ale černobíle vyšel v řadě Knihovnička Vakukoku.

MR. SWEET A POMSTA MICKEYHO RATA – první ze čtyř komeťáckých pozvání do akčně-groteskového světa amerikanofilního Bohumila „Bof“ Fencla (pro Čtyřlístek dělal podobného Binkyho a vydal u něj i lechtivou Sheilu), světa stoických almarovitých drsňáků s cigaretou trčící z koutku úst, sexbomb s kraťoučkými šatičkami a napumpovanými rty a poprsím a Coca-Coly. Do světa Mr. Sweeta.

GULÁŠ – hned první ze tří Marešových vtipných komeťáckých jednohubek podle Švandrlíkových černohumorných hororových povídek je díky silné pointě tou nejlepší. Povídka pochází ze Švandrlíkova souboru Draculův švagr, podle kterého natočil Karel Smyczek v polovině 90. let pro Novu nepodařený seriál, přičemž hlavní postavu Guláše v něm ztvárnil Arnošt Goldflam.


DRAČÍ LET – kultovní akční sci-fárna Ladislava Kubice a s dynamickou kresbou Vladimíra Hanuše (majících na svědomí i Cesty Bafometa v Ohníčku) s mongoloidními xichty, strhujícími leteckými souboji a cool závěrem, (pozor spojler) ve kterém jsou klaďasové rozprášeni a hrdina zjišťuje, že vlastně celou dobu dělal pro záporáky, ale nepřestává je fuckovat i když z něj zbývá už jen mozek na přístrojích. A tak to má být.

KEN WARD – příjemný nenáročný teen western se sympatickou kresbou Libora Páva (Dynan Hyperman, parodie na superhrdiny Bantam vycházející ve stejné době v dětském časopise Čau), pro který Matějka adaptoval knihy autora dobrodružných románů z Divokého Západu Zane Greye.

ARKI – odlehčená akční sci-fi ve stylu předchozí Růžičkovy Záhady hromového ptáka v mých očích podržela Kometu, když už uveřejňovala jen samé průměrné seriály a blížil se smutný konec v podobě Vinnetoua. Stejně jako v Záhadě (scénář Jaroslav Michalička, se kterým udělal už satirické Pižmouny) i u Arkiho (scénář Alena Líšková, s níž dělal komeťácký Zástup) do očí bije inspirace Saudkem (nadsázka, slovní hříčky).

Komety na comicsdb.cz