ARÉNA: Legendy porevolučního comics boomu poprvé

Když jsem tak pěkně zavzpomínal na pubertu strávenou u videa, je načase zúčtovat i s comicsy, které mě v té době neméně zaměstnávaly a ovlivňovaly. Začneme relativně okrajovou ARÉNOU, po níž přijdou na řadu skutečné nostalgické pecky jako KOMETA a ZÁHADNÝ SPIDER-MAN OD SEMIC SLOVARTU.


ARÉNA

Po KOMETĚ (s níž měla totožnou cenu i rozsah, ale podstatně méně optimistický náklad 150 000 výtisků oproti komeťáckým nehorázným zaváděcím 250 000) druhý zásadní porevoluční comicsový magazín zaměřený na domácí tvorbu. Stejně jako její konkurentka i ARÉNA byla údajně připravována ještě za komančů coby přivýdělek úzce profilovaného vydavatele (PRESSFOTO), ale nakonec vyšla až po listopadu a dočkala se pouhých 5 čísel. V těch nabídla s Kometou srovnatelné čtivo (srovnatelné jak v dobrém, tak ve zlém, ostatně řada autorů - PECHAR/PETRÁČEK, MATĚJKA/KOCIÁN, HLAVSA, BALÁK - přispívala do obou magazínů) pro různé věkové kategorie a něco, na co se starší a životnější Kometa krutě vykašlala - publicistiku.

ARÉNA 1

Úvodní jurskoparkoidní ARÉNA v duchu předchozího seriálu dua PECHAR/PIŠTĚK Pavouk Nephila vycházejícího kdysi v Ohníčku sice kresebně nic moc, ale celkově ujde a postupně se rozjede. Strašlivě ilustrovaný text Jožina z bažin je snad zlý vtip, bohužel vtip ve všech dalších číslech zopakovaný. TROSEČNÍKY Z RA SUPER jsem měl ze všech arénních comicsů nejradši – odlehčený dobrodružný seriál se sympatickými postavami a příjemnou kresbou Miroslava Němečka. LUX A DELUX – dementnost pro děcka napsaná scénáristy Tří prasátek a nakreslená že by z toho jeden blil. MISTR LOOPING – vážný seriál PECHARA A PETRÁČKA (Stopař, Goro-Ochránce makaků, Sólo 2: Člověk zvaný Son) z prostředí islandského leteckého průmyslu, který oslavuje zlaté české ručičky, co se ve světě neztratí, je - vzdor tomu že v každém druhém díle havaruje nějaké letadlo (v prvním dokonce dvě) – přesně tak nezáživný, jak to zní. SMRT CESTOVATELE IBARRETY – tenhle (obvykle nudný) BALÁK podle Friče o cestovateli zavražděném indiány se mi kupodivu docela líbil. Bajka – po Jožinovi a Luxovi a Deluxovi do třetice trapného a příšerně kresleného. Publicistika – třístránkový suchopárný článek na téma comics a jeho historie od nástěnných maleb po první novinové stripy. Kapitoly slušného chování – nevtipná zbytečnost.

ARÉNA 2

Od druhého čísla se datuje tradice stupidních podúvodníkových stripů od různých autorů, zřejmě náhrada za bajku z minulého čísla. Jinak je vše při starém, jen se sem navíc podařila nacpat první půlka HLAVSOVY VAKCÍNY, která sice není ani zdaleka tak dobrá jako jeho delší Hlídač na Ikaru v Kometě, v podstatě je to opsaný béčkový akční film, ale jeho kresba se mi hodně líbí, obzvlášť jak kreslí ženské. Ekologický BALÁK je slabší, druhá a poslední publicistika se věnuje vlivu pulp fiction na comicsy.

ARÉNA 3

VAKCÍNA akčně končí (u miliardářova bazénu s piraněmi :) a místo Balákových jednohubek přebírají ucházející DVA ROKY PRÁZDNIN tandemu MATĚJKA/KOCIÁN (Křižáci v Kometě).

ARÉNA 4

VAKCÍNU střídá pěkně nakreslená, ale nic moc fantasy PŘÍZRAK čtyřlístkového veterána HAVELKY (Na hradě Kulíkově, Polda a Olda) a KARLA ZEMANA (Stopou velkého Tora v Kometě).

-----------------------------------------------------------------------------------------------

ARÉNA 5

Poslední Aréna. Narozdíl od Komety, která to ke konci křečovitě lepila Vinetouem, tady kromě znatelně sníženého nákladu a toho, že přehled comicsů v příštím čísle na zadní straně (poprvé) ustoupil ilustrovanému písňovému textu, na utnutí nic neukazuje. Rozjeté seriály pokračují, aniž by se u nějakého v dohledu rýsoval konec a objevují se dva nové. Bez ŠAŠKA A KUCHAŘKY od BAPE (ábíčkový strip Eda a Béda) bych se obešel a HLAVSOVA ZÁHADA PLANETY GHAS je hrozně průhledná. Zajímalo by mě s kým z redakce ten člověk, co tak obludně ilustroval všechny ty písničky v Aréně, spal.