KOMETA: Legendy porevolučního comics boomu potřetí

Psal se rok ´89 a revoluce se s klíči v ruce tlačila za dveřmi, když jednoho krásného dne přinesli kámoši do školy první KOMETU a já se pod lavicí ponořil do jejího barevného světa. Odkojeného klasikou – ČTYŘLÍSTKY, ÁBÍČKOVSKÝMI SPECIÁLY, REEDICÍ RYCHLÝCH ŠÍPů po otci a mým milovaným černobílým MALÝM PIRÁTEM otiskovaným v Ohníčku – mě Kometa zprvu moc nezaujala a neviděl jsem důvod, proč si ji kupovat, když si ji můžu půjčovat od kamarádů. Ti naštěstí přesvědčili máti, že jde o nutnost a ta mi ji začala kupovat prakticky proti mé vůli. Netrvalo dlouho a můj chladný vztah ke Kometě se změnil v závislost a nakonec jsem to byl z mých kamarádů paradoxně já, kdo ji jako jediný zkompletoval.

KOMETA
KOMETA (1989-1992) byla předzvěstí, první vlaštovkou i jedním z hlavních pilířů porevolučního comicsového boomu a se svými 36 čísly dodnes po Čtyřlístku druhým nejdéle vydávaným českým magazínem zaměřeným výlučně na domácí tvorbu. Magazínem kvalitativně proměnlivé žánrové všehochuti, který oprášil klasické speleologické (TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KONĚ), klubácké (CHATA V JEZERNÍ KOTLINĚ, MODRÁ PĚTKA) a speleologicko-klubácké (MODRÁ ROKLE, ZTRACENÝ KAMARÁD) comicsy SAUDKA, FOGLARA a ČERMÁKA a zároveň poskytl odrazový můstek většině domácích tvůrců tzv. GENERACE 89, generace převážně samouckých autorů narozených v 50. a 60. letech a ovlivněných ponejvíce právě Saudkem.

AUTOŘI
Z těch, co v Kometě zanechali výraznější otisk, jmenujme především JANA ŠTĚPÁNKA (VÁLKA S MLOKY, BEZHLAVÝ JEZDEC, STRAŠIDLO CANTERVILLSKÉ), ŠTĚPÁNA "ZELENÉHO RAOULA" MAREŠE (švandrlíkovské jednohubky GULÁŠ, FARÁŘOVA RADA a PŘELUDY A VADLEJCH), amerikanofilního BOHUMILA "BOF" FENCLA (MR. SWEET), burianovského LIBORA BALÁKA, batličkovského JIŘÍHO GRBAVČICE, VLADIMÍRA HANUŠE (DRAČÍ LET), LUBOMÍRA HLAVSU (HLÍDAČ NA IKARU), MICHALA KOCIÁNA (KŘIŽÁCI), JANA PATRIKA KRÁSNÉHO (TAJEMSTVÍ ENNY, SVATEBNÍ KOŠILE) či DANA RůŽIČKU (ZÁHADA HROMOVÉHO PTÁKA, ARKI). Největším scénáristickým workoholikem Komety pak byl ANTONÍN MATĚJKA (ROBOT II, OPERACE NEPTUN, ZTRACENÝ SVĚT, KŘIŽÁCI, PETROLEJOVÝ PRINC), jehož práce jsou zastoupeny v každém z prvních 29 čísel.


NA VRCHOLU
V roce 1990 Kometa upevnila kruh svých čtenářů - založením KLUBU KOMETY a spolu-pořádáním soutěže o nejlepší SF a fantasy seriál BEMÍK ´90 (vzešlé ze spolupráce Československého Comics Klubu, Komety a Syndikátu autorů fantastiky) a osvětového DNE COMICS 90´a 91´. Následující rok pak byla na špici - s 11 čísly pošilhávala po měsíční periodicitě a zároveň stihla vydat i množství speciálů - tři MAGAZÍNY KOMETY (Tarzanův návrat, 60x Rychlé šípy, Cesta kolem světa za 80 dní, mimochodem jeden vydala už v roce 1989, ano, ten se sebranou Válkou s mloky), tři KNIHOVNIČKY KOMETY (Robin Hood, Příhody lišáka Vuka/Kniha džungle, Dobrý voják Švejk) a dvě na menší čtenáře zacílené KOMETKY (Dobyvatel, Zrcadlo) .


PÁD
Bohužel, problémy s distribucí mamutího (zpočátku až 250 tisícového) nákladu, kterým se mohla pochlubit díky tomu, že startovala ještě za komančů, jí spolu s rostoucími cenami a ochabujícím zájmem přesyceného trhu zlomily vaz. Když se majitel – nakladatelství SVÉPOMOC, které ji mělo jako vedlejšák k tisku formulářů a pohlednic a z něhož se později vyčlenilo vydavatelství COMET - neměl k vyplácení honorářů (i na dnešní poměry štědrých), jednotliví tvůrci začali časopis opouštět a v roce 1992, rok po skončení konkurenční ARÉNY (s níž měla vedle zaváděcí ceny a rozsahu společnou i řadu autorů - Pechara/Petráčka, Matějku/Kociána, Hlavsu, Baláka), a dva roky před krachem slovenského SEMIC SLOVARTU, záře Komety pohasla jednou provždy.


FORMA
Po celou dobu své existence zůstala Kometa věrná formátu A4 a až do čísla 26 i rozsahu 48 stran. Původní cenu 9,- Kčs ještě v roce 1989 u čísla sedm zvedla na 12,-, od třicítky šla na 14,- a od třiatřicítky na 15,- Kčs. Jinak šestá Kometa je poslední s charakteristickou Saudkovou obálkou s klukem a holkou, co si čtou v běhu comics, kterou Saudek později ještě párkrát alternoval než se rozloučil kovbojskou obálkou patnáctého čísla. Počínaje sedmičkou se vydavatel naučil dávat na obálku obrázky z příběhů uvnitř, které později z nepochopitelně malých horizontálních výřezů poněkud rozšířil a umisťoval vertikálně. Od desítky se na posledních stranách objevovaly soutěžní kupóny, které byly přihláškou do Klubu Komety a od dvanáctky se datují infantilní úvodníky s Bemem a Pidibemem, maskoty to stejnojmenných comicsových soutěží, na vnitřní straně obálky.

SERIÁLY
Každému zvlášť se věnuju ve svých komentech na comicsdb.cz, tady nahodím jen můj osobní top ten (řazeno chronologicky):

VÁLKA S MLOKY – krásně nakreslená, nepříjemně realistická adaptace Čapkovy klasické protiválečné antiutopie od Jana Štěpánka, na kterého v té době prasklo, že ve svých komeťáckých comicsech houfně obkresloval postavy i celé kompozice z francouzského comicsového magazínu Pif. Také není bez zajímavosti, že Válku už předtím jednou nakreslil pro ábíčko – obě verze zde –
http://www.chroniclers.goo.cz/komix/valka_s_mloky.php

MODRÁ ROKLE – napínavé klukovské dobrodružství bizarního tandemu výchovný Foglar/dekadentní Saudek na objednávku Československé speleologické společnosti a jejího vydavatelství Zlatý kůň (Arnal, Lips Tullian aj.). Ta jej poprvé vydala černobíle v nákladu 1000 kusů v roce 1984 u příležitosti zasedání komise pro výchovu UIS (Mezinárodní speleogická unie) a ke 25. výročí zpřístupnění Koněpruských jeskyní na Zlatém koni. Později vznikla dvě volná pokračování ZTRACENÝ KAMARÁD (1987, rovněž otištěno v Kometě) a JESKYNĚ SATURN (1991), v roce 1994 i beletrizovaná verze spojující všechny tři díly a v roce 1999 vyšla celá trilogie pohromadě v barvě ve sborníku Foglarových comicsů Svorní Gambusíni.

BEZHLAVÝ JEZDEC – další Štěpánkova mistrovská adaptace, tentokrát známého rodokapsového románu z Divokého Západu Headless Horseman or A Strange Tale of Texas od Thomase Mayne Reida, který u nás několikrát vyšel i knižně, mj. v edici Karavana. Velmi populární byl mj. v Rusku (Vladimir Nabokov jej označil za nejoblíbenější dobrodružné čtivo svého dětství), kde byla natočena i jeho filmová verze Vsadnik bez golovy.

ZTRACENÝ KAMARÁD – volné, ještě zdařilejší pokračování Modré rokle, vydané u příležitosti Mezinárodního speleologického kongresu v Barceloně. Hodnému prodavači ze sportovních potřeb, který hrdinům prodá člun na splátky, vtiskl Saudek Foglarovu tvář.

HLÍDAČ NA IKARU – sci-fi seriál o cestování v čase dvojice Šorel (mj. abíčkářské klasiky Vzpoura mozků, Galaxie či Tvrz) a Hlavsa (podobně laděná Vakcína v konkurenční Aréně), jehož inzerované pokračování Zkáza planety Země bohužel nikdy nevyšlo. Spolu s Vakcínou později kompletně ale černobíle vyšel v řadě Knihovnička Vakukoku.

MR. SWEET A POMSTA MICKEYHO RATA – první ze čtyř komeťáckých pozvání do akčně-groteskového světa amerikanofilního Bohumila „Bof“ Fencla (pro Čtyřlístek dělal podobného Binkyho a vydal u něj i lechtivou Sheilu), světa stoických almarovitých drsňáků s cigaretou trčící z koutku úst, sexbomb s kraťoučkými šatičkami a napumpovanými rty a poprsím a Coca-Coly. Do světa Mr. Sweeta.

GULÁŠ – hned první ze tří Marešových vtipných komeťáckých jednohubek podle Švandrlíkových černohumorných hororových povídek je díky silné pointě tou nejlepší. Povídka pochází ze Švandrlíkova souboru Draculův švagr, podle kterého natočil Karel Smyczek v polovině 90. let pro Novu nepodařený seriál, přičemž hlavní postavu Guláše v něm ztvárnil Arnošt Goldflam.


DRAČÍ LET – kultovní akční sci-fárna Ladislava Kubice a s dynamickou kresbou Vladimíra Hanuše (majících na svědomí i Cesty Bafometa v Ohníčku) s mongoloidními xichty, strhujícími leteckými souboji a cool závěrem, (pozor spojler) ve kterém jsou klaďasové rozprášeni a hrdina zjišťuje, že vlastně celou dobu dělal pro záporáky, ale nepřestává je fuckovat i když z něj zbývá už jen mozek na přístrojích. A tak to má být.

KEN WARD – příjemný nenáročný teen western se sympatickou kresbou Libora Páva (Dynan Hyperman, parodie na superhrdiny Bantam vycházející ve stejné době v dětském časopise Čau), pro který Matějka adaptoval knihy autora dobrodružných románů z Divokého Západu Zane Greye.

ARKI – odlehčená akční sci-fi ve stylu předchozí Růžičkovy Záhady hromového ptáka v mých očích podržela Kometu, když už uveřejňovala jen samé průměrné seriály a blížil se smutný konec v podobě Vinnetoua. Stejně jako v Záhadě (scénář Jaroslav Michalička, se kterým udělal už satirické Pižmouny) i u Arkiho (scénář Alena Líšková, s níž dělal komeťácký Zástup) do očí bije inspirace Saudkem (nadsázka, slovní hříčky).

Komety na comicsdb.cz