pátek 4. dubna 2008

SEMIC-SLOVART - ZÁHADNÝ SPIDER-MAN: Legendy porevolučního comics boomu podruhé

Jediné, co alespoň trochu dokáže konkurovat mé lásce k filmu, je má láska ke comicsu. Konkrétně k superhrdinskému comicsu a ještě konkrétněji ke SPIDER-MANovi, s nímž jsem se poprvé seznámil na základce, kde mi kamarád dával číst ZÁHADNÉ SPIDER-MANY od SEMIC-SLOVARTU. Dodnes se slzou v oku vzpomínám na školní výlet na jaře 1993, který jsem celý strávil pohroužený do souboje Spider-mana se Svítící tykví v čísle 21 nebo jak jsem se na střední škole zesměšnil před celou třídou, když mě učitelka vyzvala, abych přečetl svou slohovou práci o Zlém duchovi nebo na mou a Martinovu rekonstrukci souboje Žabáka a Ropušáka na trampolíně v jedné britské zoo... a na vymýšlení vlastních superhrdinů, jejich dobrodružství a profilů, inspirovaných těmi z předposledních stran sešitů, které mi vydrželo do dneška ... Další střípek z mozaiky mého pohnutého dospívání je tu.


SEMIC-SLOVART

Bylo nebylo bratislavské vydavatelství SEMIC-SLOVART, československá filiálka předního francouzského vydavatelství Semic, vydávajícího jak domácí comicsy, tak oficiální překlady produkce Marvelu, DC a dalších. Éra Slovartu se datuje do let 1991-1994, kdy u nás pravidelně vydával širokou škálu comicsů v české a slovenské mutaci, od pulpáren CONAN BARBAR, FANTOM a TARZAN SE VRACÍ, přes hračkářské G.I.JOE a TRANSFORMERS a dětského NILSE HOLGERSSONA a GOLIATA až po humoristického GARFIELDA a RůŽOVÉHO PANTERA a další. Jeho zdaleka nejúspěšnějším, nejdéle vydávaným a tedy i nejpopulárnějším titulem byl ovšem superhrdinský ZÁHADNÝ SPIDER-MAN od Marvelu, kterého na český trh uvedl jako vůbec první a dodnes drží rekord v počtu jeho vydaných sešitů. Na rozdíl od mateřského Semicu, Slovart nikdy nevydal žádné domácí comicsy a jen okrajově pak vyprodukoval několik necomicsových publikací (samolepková a plakátová alba).


Zpočátku se Slovart úspěšně vezl na porevoluční vlně zájmu o comics a vesele rozšiřoval nabídku. Pro jeho produkci přitom byla typická špatná kvalita grafiky, tisku, barev a překladu, který se vyznačoval topornou doslovností, senilním skloňováním, uměleckou licencí i úplnými nesmysly a občas došlo i k takovému přehmatu jako když druhé číslo Záhadného Spider-mana vyšlo na Slovensku jen v češtině a u nás naopak jen ve slo- venštině. Ne každá další rozjetá comicsová řada Slovartu ale měla potřebný ohlas (navíc nasadil velmi nízké ceny), což spolu s rozdělením republiky a trhu, které zkomplikovalo a prodražilo distribuci u nás, vedlo přes postupné zdražování, nabízení zlevněných starších titulů a omezování bohaté nabídky až ke krachu vydavatelství.


ZÁHADNÝ SPIDER-MAN

„Vím, že mě tam venku neslyšíš, ale zbytečně ztrácíš čas! Zjistíš, že ani tvá neuvěřitelná síla si neporadí s tímhle oknem! Je vytvořeno ze speciálního vyztuženého plastiku! Musel bys udeřit silou rovnající se střele z minometu, abys ho mohl aspoň...škrábnout!“

Záhadný Spider-man provázel Slovart od samého začátku až k jeho hořkému konci a dnes jeho 34 čísel a dva čtyřsešitové výběrové speciály z prvního ročníku platí (jako vše od Slovartu) za sběratelské kousky dražené na internetových aukcích za několika- násobně vyšší ceny (první číslo jsem nedávno pořídil za desetinásobek). Slovart je vyzobal ze základní a nejstarší spider-manovské řady AMAZING SPIDER-MAN konce 70. a první poloviny 80. let (první číslo ZH pochází z roku 78, poslední pak z 85) a dvou speciálů zvaných Annuals, přičemž v sérii přeskakoval jak se mu to hodilo (hned mezi prvním a druhým sešitem vynechal celých 27 čísel americké řady) a jednou se mu podařilo i prohodit spolu dvě čísla (28 a 29). Také s oblibou osekával příběhy táhnoucí se více sešity; ze dvou čísel věnovaných Spideyho památnému souboji s Juggernautem nám dopřál jen to druhé a první díl jsme museli oželet i u následující čtyřsešitové ságy o Brandově společnosti, Tarantulovi a Přízrakovi.


Potřeba zaplnit stránky, které v amerických issues zabíraly reklamy pak vedla Slovart k přidávání dalších příběhů rozdělených na dvě půlky (přičemž ten v prvním čísle s Championem/Pretekarem se ani nenamáhal dokončit, ačkoli dokončení anoncoval) nebo k zařazování krátkých uzavřených epizod, vesměs různých hříček (Nastal čas ničení!, Spideyho dlouhá chvíle) či kuriozit (v druhém čísle např. otiskl jeden z prvních Spideyho příběhů z roku 1963 ještě psaný a kreslený jeho duchovními otci Stanem Lee a Stevem Ditko). Výhodou rozdělování tří příběhů do dvou sešitů bylo, že čtenáři získali tři příběhy za cenu dvou, nevýhodou, že tak vždy přicházeli o jednu obálku a například z výše zmíněné čtyřdílné Brandovy ságy k nám kvůli zkrácení o jeden díl a zařazení špatné obálky u čísla 14 doputovala dokonce jen jedna.


„Jestli si myslíte, že míním udělat nějaký otřepaný vtip o tom, jaký jsem sekáč…tak se nemýlíte. Vůbec se nestydím.“


Co se týče proměn českého vydání, série jednou změnila formát (od čísla 9 je trochu větší) a dvakrát mírně podražila (začínala na 19,- Kčs, od devítky stála 22,- a od osmnáctky 25,-). Počínaje třináctkou se v sešitech začala objevovat LISTÁRNA honorující otištěné dopisy čtenářů 50 korunami, k níž od šestnáctky přibyly PROFILY postav z Marvel Universe na předposlední straně (podobné vycházely i v Barbaru Conanovi), doplněné o různé zajímavosti jako seznam Deset nejcennějších komiksů vydavatelství Marvel Comics, seriál o zbraních superhrdinů či seriál Ze života Petera Parkera. Nebyl by to ale Slovart, kdyby nepokazil i to a tak v čísle 26 vykecal tajnou identitu (respektive jednu z mnoha tajných identit) Zlého ducha/Mátohy ještě před jejím odhalením v comicsu.


V tomtéž čísle odstartoval rovněž superhrdinský, ale narozdíl od Spideyho velmi temně laděný seriál PLÁŠŤ A DÝKA, v originále čtyřdílná minisérie z let 1983-84, kterou Slovart definitivně vyřešil problém s volnými stránkami. Plášť a Dýka debutovali v roce 1992 u Spideyho v sérii Spectacular a zahostovali si i v mnoha dalších marvelovských titulech, sami o sobě ale netáhli a skončili po pár číslech. Zařazení tohoto comicsu do slovartovského Spider-mana dodnes vnímám se smíšenými pocity. Není špatný (i když v pozdějších pokračovaních se toho moc neděje) a svou depresivností a drsností vytváří ke Spideymu zajímavý kontrast, ale já chtěl ve Spideyho sešitě prostě jen Spideyho a vždycky se na Pláště a Dýku díval jako na něco, co jen zabírá místo určené mému hrdinovi.


„Máš nějaký plán na ovládnutí světa, o kterém bych měl vědět?“


SCÉNÁRIS

Většina sešitů Záhadného Spider-mana pochází z pera trojice scénáristů, z nichž každý má na kontě zhruba třetinu:

DENNIS O´NEILL (2-9) – několika cenami ověnčený scénárista a editor u Marvelu a DC je duchovním otcem Madam Web, Hydro-mana či pana Pincuse, Peterova otravného souseda hrajícího na banjo a mj. dopřál Spideymu nedobrovolnou sprchu ve slaném nálevu a sfúzoval Sand-mana a Hydro-mana do Marasta. Také má na svědomí několik Batmanů od Unicornu a údajně vymyslel jméno pro vůdce Autobotů, Optima Prima, z Transformers.


ROGER STERN (10-19) – se do comicsového průmyslu dostal v polovině 70. let se „třetí tvůrčí vlnou“ Marvelu (mj. do ní patřil i Frank Miller). Stvořitel mého favorita Zlého ducha/Mátohy je specialistou na pamětihodné masivní řežby jako ty s Juggernautem a s tandemy Kobra/Hyde a Tarantula/Přízrak a hned dva z jeho příběhů (Juggy, Hyde) se dostaly do výběru deseti nejlepších příběhů pavoučího muže Wizard Masterpiece Edition Spider-man: The 10 Greatest Spider-man Stories Ever.


TOM DE FALCO (19-27,29-31,34) – přivedl na comicsový svět Pumu a připsal si jak nezapomenutelný souboj Spideyho se Zlým duchem v jeho obrněné dodávce a souboj se Štírem, tak jeho trable se symbiontem a životní příběh Mary Jane. Ze všech tří jmenovaných tvůrců je se Spideym spojován nejvíc a patří k jeho nejpopulárnějším scénáristům, přičemž vytvořil silný tým s kreslířem Ronem Frenzem. V polovině 90. let se do série na čas vrátil.


BILL MANTLO – spolu s Edem Hanniganem se dělí o autorství Pláště a Dýky, kromě toho napsal i Retrospektivu, Speed Demona a Chůdaře.


KRESLÍŘI

Záhadného Spider-mana z valné části obhospodařili jen dva a sice:

JOHN ROMITA JR. (2-8,10-19) – syna jiného dvorního Spideyho kreslíře, Johna Romity Sr. netřeba dlouho představovat - sérii převzal roku 1980 od Keitha Pollarda a věnoval se jí do roku 1984 než ho vystřídal Ron Frenz. Nakreslil také většinu spider-manovských sešitů od Crwe (pocházejících ze série Peter Parker Spider-man Vol. 2) a v roce 2000 řadu Amazing úspěšně restartoval spolu s Michaelem J. Straczynskim.



RON FRENZ (19,20,22-27,29-31,34) – proslul právě díky své práci na této sérii v letech 1984-1986 s Tomem De Falco, s nímž hojně spolupracoval i mimo ni a mj. spolu vdechli život Spider-Girl. Po Frenzově odchodu byl Spidey nějakou dobu bez stálého kreslíře než si ho vzal v roce 1988 do parády Todd MacFarlane.







RICK LEONARDI (11,20,21) – kreslil Plášť a Dýku a pomohl vylepšit design Spideyho černého kostýmu, načrtnutého Mikem Zeckem v Tajných válkách superhrdinů.


TRIVIA

Desítka je jediné číslo vyplněné celé jedním kompletním příběhem. Spolu s pětadvacítkou čerpají z Annuals č. 16 a 18.

Ve třináctce najdete článek k Spideyho 30. jubileu a zmínku o tom, že James Cameron připravuje jeho filmovou adaptaci.

Na obálce amerického originálu šestnáctky ničí Chůdařův výstřel nápis s názvem comicsu.

Z comicsů na seznamu Deset nejcennějších komiksů vydavatelství MARVEL COMICS otištěném v sedmnáctce jsou tři spider-manovské.

Na konci devatenáctky Spider-man opouští Zemi, aby se zúčastnil tajných válek superhrdinů shrnutých ve stejnojmenné klasické marvelácké crossoverové minisérii. Slovart ji sliboval, ale nevydal.


LINKY

Moje zhodnocení a komentáře jednotlivých sešitů najdete www.comicsdb.cz, viz. link níže.

Linky:

Záhadný Spider-man na comicsdb.cz

Záhadný Spider-man na mém webu

Žádné komentáře: